Turistické trasy - Krkonoše a okolí
Pěší turistika v Krkonoších se může pochlubit dlouholetou tradicí. První značená
turistická cesta je známa již od 19. století (1890). V Krkonoších je téměř 1000
kilometrů značených cest, které jsou vyznačeny v turistických mapách. Svojí
rozmanitostí uspokojí náročné i rekreační turisty. Od nenáročných horských túr
po několikadenní putování po hřebenech. Vycházkové naučné a turistické trasy v
Krkonoších jsou vyznačeny dřevěnými piktogramy, panoramatickými mapami a
ukazateli. Turistické značení cest, horských pěšin a chodníků je značeno dvěma
pruhy bílé a mezi nimi barevný symbol pro turistickou trasu. Na území národního
parku nalezneme i trasy pro vozíčkáře (např. ve Špindlerově Mlýně od Dívčích
lávek k Boudě u Bílého Labe - délka 2,5km). Při putování horskou přírodou mějte
na paměti, že pohybujete v Krkonošském národním parku.
TIPY NA PĚŠÍ VÝLETY
Cílem této trasy je lesnatý Rýchorský hřbet, ve kterém se v 16. a 18. století těžilo zlato a stříbro, takže byl nazván Zlaté Rýchory. Ve vrcholové partii hřbetu se nachází 1. a 2. zóna KRNAPu, která ochraňuje zbytky bukového pralesa a vysokohorskou květenu. Z mnoha míst Rýchorského hřbetu jsou krásné výhledy na Vraní hory a východní Krkonoše.
Z autobusového nádraží, které je ve Svobodě nad Úpou východiskem turistických cest se vydáme po zelené značce po tzv. Růženině cestě, která zprvu vede vilkovou zástavbou zvanou Sluneční stráň, stoupáme lesem až na rozlehlé luční enklávy za Kraví horou, odkud jsou nádherné výhledy na nejvyšší horu Krkonoš Sněžku. Mineme studijní plochu Krnapu a stoupáme nejprve mírně a potom prudčeji celkem 4 km na Rýchorský hřeben. Zde se ve výšce 1000 m nachází Rýchorská bouda, která byla postavena r. 1930 a v současné době slouží jako školicí středisko ochrany přírody, kde se můžeme občerstvit. Zajdeme si na vyhlídku, která je vzdálená jen několik desítek metrů a nachází se na místě, kde stávala někdejší Maxova bouda, která zanikla po roce 1945. Od Rýchorské boudy dojdeme na rozcestí Kutná a pokud chceme na Rýchorách vidět všechny zajímavosti vydáme se směrem k Rýchorskému kříži, kde je v pastevním areálu celoročně chován Skotský náhorní skot, který bez problémů snáší teploty do - 40 stupňů celsia a na sněhu zde vyvádí bez cizí pomoci svá mláďata. Vrátíme se zpět na rozcestí Kutná a doporučujeme navštívit zbytky bukového pralesa Dvorský les. Po červené značce procházíme nejprve smrkovým lesem a po té téměř parkovou úpravou s nádhernými solitérami smrků až na nejvyšší bod Dvorský les se zbytky původního bukového pralesa. Vrátíme se zpět na rozcestí Kutná, odkud po pohodlné horské cestě po modré značce dojdeme k lovecké chatě Pašovka, pod níž z modré značky odbočíme doprava na žlutou, která nás dovede zpět na křižovatku tur. cest za Kraví horou, odkud se vrátíme po již známé Růženině cestě zpět do Svobody nad Úpou.
Délka trasy 15 km.
Černá hora je nejmohutnějším vrcholem jižní části Krkonoš. V její blízkosti se nachází rozlehlé rašeliniště, jehož nejzajímavějšími částmi prochází naučná stezka. Poučnou procházku tímto neobyčejným územím doplníme návštěvou horské mléčné farmy manželů Sosnových na Vlašských boudách.
Trasa začíná u horní stanice kabinové lanové dráhy na Černé hoře, v jejíž blízkosti můžeme za počasí s dobrou viditelností navštívit rozhlednu, která vznikla po přestavbě jedné z podpěr původní visuté lanové dráhy. Po červené značce mineme rekonstruovanou Černou boudu, kde budeme opět obdivovat nádherné panorama se Sněžkou, Studničnou, Obřím a Modrým dolem, v jarních měsících zde můžeme pozorovat utávání sněhu na tzv. mapě republiky na lavinovém svahu v Modrém dole. Nyní jdeme společně se žlutou značkou až do míst, kde tato odbočuje vpravo k vyhlídkové věži na Černohorské rašeliniště, jedno z největších vrchovištních rašelinišť v Krkonoších, kterým můžeme projít spolu se zelenou značkou a naučnou stezkou. Rozloha rašeliniště je 66 ha , mocnost 2,5 m a stáří přibližně 6000 let. Na jeho povrchu roste kleč a vzácná květena. Ve střední části rašeliniště stojí vyhlídková věž, k níž vede krátká odbočka. Po prohlídce rašeliniště pokračujeme po žluté značce na Pěticestí a Vlašské boudy. Z Vlašských bud po Hermanově cestě na Pražačku a odtud po modré na Modrokamennou boudu. Pokud máte místní znalost a chcete si cestu zkrátit odbočíte na vrcholu stoupání nad Velkými Tippeltovými boudami vpravo na svážnici, která Vás přes Krausovy boudy dovede rovněž na Modrokamennou boudu. Pokud jste vyráželi na výlet již ze Svobody nad Úpou a nemáte auto u dolní stanice lanové dráhy sejdete do Svobody nad Úpou po zelené značce, zpět do Janských Lázní Vás dovede značka modrá.
Přes Janskou horu do Janských Lázní
Výchozím bodem je opět autobusové nádraží, ale na žlutou značku po které půjdeme až na Hoffmannovy boudy se můžeme napojit třeba u kostela téměř ve středu města. Odtud stoupáme nejprve po loukách s pěknými výhledy na Svobodu a masiv Rýchorského hřebene, později lesem až na vrchol Janské hory. Odtud dále k Janské boudě a na Zlatou vyhlídku, odkud jsou velmi pěkné výhledy do Podkrkonoší. Z Hoffmannovy boudy, kam dojdeme po pohodlné lesní cestě se po zelené dostaneme do centra Janských Lázní. Odtud lze do Svobody nad Úpou pokračovat přes "Muchomůrku " po zelené, nebo se vrátit autobusem.
K prameni Labe a nejvyššímu vodopádu v Krkonoších
Délka trasy 15 resp. 17 km.
Nyní se nám nabízejí dvě možnosti návratu do Špindlerova Mlýna. 1 - Po žluté značce přes rozcestí U čtyř pánů zpět na Zlaté návrší, odkud můžeme jet po horské silnici kyvadlovou autobusovou dopravou na Horní Mísečky ( lze sejít i pohodlně pěšky - 4 km ) a odtud dále pokračovat po červené v zimě Turistické sjezdovce do Špindlerova Mlýna.
2 - Pro ty, kdo chtějí vidět daleko více přírodních zajímavostí v jedné z nejcennějších lokalit v Krkonoších nabízíme sestup do Labského dolu a tím do Špindlerova Mlýna.
Je nutno se nejprve vrátit zpět k Labské boudě, od níž pokračujeme po modré značce, která prudce sestupuje do Labského dolu. Kameny vydlážděná pěšina klesá v serpentinách a přibližně po třetině sestupu můžeme nahlédnout do soutěsky, do níž spadá Labský vodopád vysoký asi 50 m. Labský důl je ledovcového původu a v jeho několika jamách se vyskytuje několik desítek druhů vzácných vysokohorských rostlin, z nichž některé tzv. ledovcové endemity najdeme pouze v Krkonoších nebo vysoko na severu v oblasti polárního kruhu. Podél Labe vede tzv. Harrachova cesta, vpravo pod hranou dolu vidíme Schustlerovu zahrádku v níž se vyskytuje přes 150 druhů cévnatých rostlin a která je nepřístupná. Dále vpravo vidíme Pančavský vodopád v jehož blízkosti se nalézá jeskyně " Krakonošova klenotnice ". Cesta pokračuje podle meandrujícího toku Labe až ke kaskádovým vodopádům a levostrannému přítoku Pudlavy za nímž se mění v malou silničku. Zajímavostí svědčící o ledovcové činnosti jsou morénové valy, které dosahují výšky až 20 m a které najdeme nad ústím Pudlavy a Medvědího potoka. Po můstku přejdeme na druhý břeh a dorazíme k informačnímu panelu u soutoku Labe a Bílého Labe. Zde dříve hrabě Harrach nechal od návštěvníků dolu vybírat mýtné. Po proudu Labe pokračujeme po modré značce, mineme dolní stanici lanovky na Medvědín, kde jsme začali naše putování a po chvíli dojdeme do centra Špindlerova Mlýna.
Sněžka - po cestě Česko-Polského přátelství z Horní Malé Úpy
Od autobusového nádraží, nebo z parkoviště se vydáme po modré značce až dojdeme k informačnímu centru Krnapu, kde si můžeme prohlédnout expozici s názvem Obří důl - poklad Krkonoš. Obří důl je údolí ledovcového původu, čtvrtohorní ledovec zde dosahoval délky 4,5 km a mocnost ledu byla 100m. Podél Úpy dojdeme k Boudě pod Sněžkou a ke kapličce, za níž cesta stoupá k bývalé Kovárně, kde se v současné době nachází ca 250 m pro veřejnost zpřístupněných bývalých rudných dolů, kde se v minulosti těžily rudy obsahující železo, měď a arzén. Vstupujeme do závěru Obřího dolu, odkud se nám otevírají nádherné výhledy do údolí a na východní stěnu Studniční hory s Čertovou zahrádkou. Stoupáme tzv. Rudnou roklí, kde byla postavena vodárna, odkud byla voda důmyslným zařízením tzv. trkačem přiváděna až na vrchol Sněžky. V současné době je toto zařízení bohužel mimo provoz. Mineme Dixův kříž, který zde stojí na památku Stefana Dixe, strážce bývalé Obří boudy, kterého při sestupu Obřím dolem do Pece pod Sněžkou strhla lavina. Pokračujeme po horském chodníku, který nás vyvede na hlavní hřeben k rozcestí u bývalé Obří boudy, která zanikla r. 1982. V případě nepohody najdeme úkryt ve Slezské boudě, která se však již nachází v Polsku. Z rozcestí stoupáme vpravo po červené značce po kamenitém chodníku , nedaleko pod vrcholem mineme po pravé straně desku na památku pracovníků horské služby Štefana Spusty a Jana Messnera, kteří tragicky zahynuli při záchranné akci v severních srázech Sněžky. Informace o objektech na vrcholu Sněžky - viz výlet z Pomezních bud.
Ze Sněžky se můžeme vrátit do Pece pod Sněžkou buď sedačkovou lanovou dráhou, která je v provozu již od roku 1949 a za necelých 25 minut překonává výškový rozdíl 730 m, nebo po žluté značce, která vede paralelně s lanovou dráhou k mezistanici na Růžové hoře, odtud k chatě Růžohorky a dále po zelené, která nás strmým sestupem přivede do centra Pece.
Turistické informační centrum, Nám. Svornosti 527, 542 24 Svoboda nad Úpou
tel./Fax: +420 499 871 167, tel.: +420 499 871 216, eMail: info@chatycechy.cz